Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Anomální absence Bi-Te-S fází a scheelitu v hydrotermální paragenezi je důležitým indikátorem rozdílných podmínek vzniku mineralizace na studované lokalitě a v hlavní části ložiska Jílové. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
Mineral and chemical changes of magma crystallization during formation of post-Variscan intrusions and veins in the Moldanubian Zone of the Bohemian Massif
Kubínová, Šárka ; Faryad, Shah Wali (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent) ; Moyen, Jean-François (oponent)
- 1 - Český abstrakt Pozdně variské hořčíkem bohaté draselné až ultradraselné magmatické horniny vytvářejí početné žíly, žilné roje a několik plutonických těles při hranici mezi Moldanubickou Zónou a Telesko- Barrandienskou jednotkou v Českém Masivu. Přesto, že představují objemově menší skupinu magmatických hornin, jsou klíčové k pochopení generování tavenin a proseců plášťové metasomatózy, a diferenciace taveniny v mělčích hloubkách. Kromě toho jsou považovány za indikátory tektonického vývoje této části Českého Masivu během finálních stádií Variské Orogeneze. V současnosti jsou předmětem diskuze několika autorů zejména z pohledu jejich geneze, vmístění a geodynamického významu. Předkládaná disertační práce je kompilace čtyř vědeckých publikací zaměřených na petrologické stadium vybraných (ultra)-draselných žilných hornin z několika lokalit nacházejících se při západním okraji Moldanubické Zóny. Studium minerálních struktur, chemického složení minerálů a celohorninových vzorků společně se studiem magnetických staveb a struktruních terénních vztahů, a stanovení stáří nám umožnilo popsat krystalizační historii těchto hornin, diskutovat jejich vývoj od vzniku taveniny k výstupu a vmístění magmatu, a vytvořit model sekvence Variských orogenních procesů v Moldanubické části Českého Masivu. Předmětem zájmu jsou...
Mechanismy vmístění a magnetické stavby žil syenitových porfyrů (západní části Moldanubika)
Orságová, Lucie ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Žák, Jiří (oponent)
Magmatické horniny reprezentují konečný produkt velkého množství fyzikálních a chemických změn často jako odraz geotektonických procesů regionálního měřítka (např. Clarke, 1992). Na základě komplexní analýzy těles magmatických hornin lze tak interpretovat procesy a podmínky jejich geneze, výstupu, vmístění a krystalizace (např. Paterson et al., 1998). Předkládaná diplomová práce se v první části zabývá rešerší literatury problematiky strukturních aspektů geneze, vmístění a tvorby staveb žilných plutonických hornin. Dále je v této rešeršní části prezentována teorie aplikované laboratorní metody strukturního výzkumu při studiu magmatických hornin a to Anizotropie magnetické susceptibility (AMS). V části druhé jsou prezentovány výsledky vlastního strukturního výzkumu vybraných žilných těles z oblasti Středočeského plutonického komplexu (SPK) a přilehlých vysoce metamorfovaných hornin západní části moldanubika. Na základě nových terénních strukturních dat, mikrostrukturní analýzy, aplikované metody AMS a výsledků U-Pb datování krystalizace žil (Holub et al., unpublished data) jsou diskutovány a interpretovány: (i) Možné procesy, které se uplatňují při tvorbě vnitřních staveb žilných hornin a (ii) regionální geodynamické procesy okolních hornin moldanubika v časovém měřítku krystalizace studovaných hornin.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.